Alenka v říši Divů, Lewis Carroll

‚nemůžete Si myslet, jak jsem ráda, že tě zase vidím,ty starý dobrý věci!“řekla Vévodkyně, když láskyplně přitiskla ruku do Alice a odešli spolu.

Alice byla velmi ráda, že ji našel v takové pleasanttemper, a pomyslela si že snad to wasonly pepř, který ji tak savagewhen se setkali v kuchyň.

‚Když jsem vévodkyně,‘ řekla si, (ne však velmi nadějným tónem), ‚ nebudu mít v kuchyni vůbec žádného Peppera. Polévka má velmi wellwithout — Možná je to vždycky pepř, která makespeople hot-temperované,‘ pokračovala, velmi muchpleased na to, že to zjistil nový druh pravidlo,’a ocet, který z nich dělá kyselé — andcamomile, že z nich dělá hořké — a — andbarley-cukr a takové věci, které se childrensweet-temperované. Přál bych si, aby to lidé věděli: pak by na to nebyli tak lakomí, víte – “

Vévodkyni do té doby docela zapomněla a byla trochu vyděšená, když uslyšela její hlas u ucha. ‚Přemýšlíš o něčem, má drahá, a to tě nutí zapomenout mluvit. Nemůžu vám teď říct, co je to za morálku, ale za chvíli si to budu pamatovat.“

„možná to nebylo,“ Alice se odvážila poznamenat.

‚ Tut, tut, dítě!“řekla Vévodkyně. Všechno má morálku, jen když ji najdete. A při rozhovoru se přiblížila k Alici.

Alice hodně neměl rád držet tak blízko k ní: za prvé, protože Vévodkyně byla velmi ošklivé, andsecondly, protože byl přesně ve správné výšce na odpočinek, na bradě Alice rameno, a to bylo nepříjemně ostrou bradou. Nicméně, ona neměla ráda být hrubá, tak ona nesla to stejně Ason mohl.

„hra se teď vyvíjí spíše lépe,“ řekla, a to tak, že trochu udržovala konverzaci.

„to je tak,“ řekla Vévodkyně: „a morálka toho je —“ Ach, ‚to je láska,‘ to je láska, to dělá svět obejít!““

„někdo řekl,“ Alice zašeptala ,“ že to dělá každý, kdo se stará o své vlastní podnikání!‘

‚ Ah, dobře! Znamená to skoro to samé, „řekla Vévodkyně a kopala svou ostrou bradu do ramene, když dodala,“ a morálka z toho je — “ Postarej se o smysl a zvuk se postará o sebe.“‚

‚ Jak ráda hledá morálku ve věcech! Alice si pomyslela.

„troufám si říct, že se divíte, proč vám nedám ruku kolem pasu,“ řekla Vévodkyně po apauze: „důvodem je, že pochybuji o temperamentu vašeho plameňáka. Mám zkusit experiment?“

„mohl by kousnout,“ odpověděla Alice opatrně a vůbec se necítila úzkostlivě, aby experiment vyzkoušela.

„velmi pravda,“ řekla Vévodkyně: „plameňáci a hořčice kousají. A morálka tohoje – “ ptáci peří se hrnou dohromady.““

„jen hořčice není pták,“ poznamenala Alice.

„správně, jako obvykle,“ řekla Vévodkyně: „jaký jasný způsob, jak dát věci!“

„je to minerál, myslím,“ řekla Alice.

„samozřejmě, že je,“ řekla Vévodkyně, která se zdála připravena souhlasit se vším, co Alice řekla;poblíž je velký hořčičný důl. A ponaučení z toho je — “ čím více Je mých, tím méně je Vašich.“‚

‚ Oh, já vím!“vykřikla Alice, která se této poslední poznámky nezúčastnila,“ je to zelenina. Nevypadá to tak, ale je to tak.“

„docela s vámi souhlasím,“ řekla Vévodkyně; a mravní, která je — „Buď to, co se jeví být“ — nebo pokud chcete dát více jednoduše — „Nikdy si představit sám sebe nemůže být jinak, než to, co itmight se k ostatním, že to, co vám bylo nebo mohlo být se jinak, než to, co youhad bylo by se jim zjevil, aby tomu bylo jinak.““

„myslím, že bych to měl lépe pochopit,“ řekla Alice velmi zdvořile ,“ kdybych to měl napsané: ale nemůžu to úplně dodržovat, jak to říkáte.“

„to není nic, co bych mohla říct, kdybych si vybrala,“ odpověděla vévodkyně spokojeným tónem.

„Modlete se, abyste se neobtěžovali říkat to déle,“ řekla Alice.

‚ Oh, nemluvte o problémech!“řekla Vévodkyně. Udělám ti dárek ze všeho, co jsem ti řekl.‘

‚ levný dárek! pomyslela si Alice. Jsem rád, že nedávají takové dárky k narozeninám! Ale neodvážila se to říct nahlas.

‚ přemýšlíte znovu?“zeptala se Vévodkyně, s dalším kopáním její ostré malé brady.

„mám právo myslet“ řekla Alice ostře, protože se začala cítit trochu znepokojená.

Jen asi tolik,‘ řekl Vévodkyně, ‚jako prasata létat, a m —‘

Ale tady, Alice velkým překvapením, Vévodkyně hlas utichl, a to i uprostřed herfavourite slovo ‚morální‘ a paži, která byla spojena do její začala třást. Alice vzhlédla a tam stála Královna před nimi, se založenýma rukama, mračila se jako bouřka.

‚ krásný den, Vaše Veličenstvo! vévodkyně začala tichým, slabým hlasem.

‚nyní, dávám vám spravedlivé varování,‘ vykřikla Královna, dupání na zem, když mluvila; buď vy nebo vaše hlava musí být vypnutá, a to asi za půl hodiny! Vyberte si!

vévodkyně se rozhodla a za chvíli byla pryč.

„pokračujme ve hře,“ řekla Královna Alici; a Alice se příliš bála říct slovo, ale pomalu ji následovala zpět na kroketovou zem.

další hosté využil nepřítomnosti Královny, a byl v klidu odstín: nicméně, v okamžiku, kdy ji spatřil, spěchali zpátky do hry, Královna pouze remarkingthat na okamžik prodlení bude stát život.

po celou dobu, co hráli královnu, se nikdy nepřestal hádat s ostatními hráči a odpálil si hlavou!’nebo‘ pryč s hlavou!’Ty, které odsoudila byly pořízeny intocustody vojáci, kteří samozřejmě museli odejít pryč, že oblouky se to udělat tak, že na konci půl hodiny nebo tak tam byly žádné oblouky vlevo, a všichni hráči, kromě Krále, Královny,a Alice, byl ve vazbě a podle věty provedení.

pak královna odešla, zcela bez dechu, a řekla Alice: „viděli jste falešný Turtleyet?“

„ne,“ řekla Alice. Ani nevím, co je to Falešná Želva.“

„je to věc, ze které se vyrábí Mock Turtle Soup,“ řekla Královna.

‚nikdy jsem ho neviděl, ani jsem o něm neslyšel,“ řekla Alice.

‚tak,‘ řekla Královna, „“a on vám jeho historii,

Jak oni odešli společně, Alice slyšel Král říká tichým hlasem, do společnosti obecně platí, že’všichni Jste milost.“No tak, to je dobře!“řekla si, protože se cítila docela nešťastná z počtu poprav, které Královna nařídila.

velmi brzy narazil na aGryphon, ležící spí na slunci. (Pokud nevíte, co je Gryphon, podívejte se naobrázek.) ‚Nahoru, líná věc!“řekla Královna,“ a vezměte tuto mladou dámu, aby viděla Falešnou Želvu a slyšela jeho historii. Musím se vrátit a vidět po nějaké executions jsem nařídil‘; andshe odešel, opouštět Alicealone s Gryphon. Alicedid ne úplně jako vzhled stvoření, ale na celéhomyslela si, že by bylo docela bezpečné zůstat s tím, aby šla po té divoké královně: tak čekala.

Gryphon se posadil a promnul si oči: pak pozoroval královnu, dokud nebyla z dohledu; pak se zasmál. ‚Jaká zábava!“řekl Gryphon, napůl pro sebe, napůl pro Alici.

‚ Co je to zábava?“řekla Alice.

„proč, ona,“ řekl Gryphon. Je to jen její fantazie, že nikdy nikoho neprovedou. No tak!‘

‚každý říká:“ No tak!“tady,“ pomyslela si Alice, když za tím šla pomalu: „nikdy jsem nebyl tak objednaný za celý svůj život, nikdy!“

nešli daleko, než uviděli Falešnou Želvu v dálce, sedící smutně a osaměle na malé skalní římse, a když se přiblížili, Alice ho slyšela vzdychat, jako by se mu srdce zlomilo. Hluboce ho litovala. Jaký je jeho smutek?“zeptala se Gryphona a Gryphonanodpověděl, téměř stejnými slovy jako předtím,“ je to všechno jeho fantazie, že: nemá nosorrow, víte. No tak!‘

tak šli nahoru k Falešné Želvě, která se na ně dívala velkýma očima plnými slz, ale nic neřekla.

„tato mladá dáma,“ řekla theGryphon, “ chce znát vaši historii, ona Ano.“

„řeknu jí to,“ řekla Falešná Želva v hlubokém, dutém tónu: „posaďte se, oba vás, a nemluvte ani slovo, dokud nedokončím.‘

tak se posadili a nikdo nemluvil několik minut. Alice si pomyslela, “ nechápu, jak může dokončit, pokud nezačne. Ale trpělivě čekala.

„jednou,“ řekla Mock Turtle konečně s hlubokým povzdechem, “ byl jsem skutečná želva.‘

po těchto slovech následovalo velmi dlouhé ticho, přerušené pouze anokasionálním zvoláním ‚ Hjckrrh!“z Gryphonu, a constantheavy vzlykání falešné želvy. Alice skoro vstala a řekla: „Děkuji vám, pane, za váš zajímavý příběh,“ ale nemohla se ubránit domněnce, že musí přijít víc, tak seděla a neřekla nic.

„Když jsme byli malí,“ Mock Turtle pokračoval konečně, klidněji, i když stále trochu vzlykal a pak, “ šli jsme do školy v moři. Pán byl stará želva – říkali jsme mu tortoise – ‚

‚ proč jste mu říkali Želva, když jím nebyl? Zeptala se Alice.

„říkali jsme mu želva, protože nás učil,“ řekla Falešná Želva rozzlobeně: „opravdu jsi velmi tupý!‘

‚měli Byste se stydět za optání takovou jednoduchou otázku,‘ dodal Gryphon, a pak oba seděli a mlčeli a podíval se na chudé Alice, kdo se cítil připraven ponořit se do země. Atlast Gryphon řekl Falešné Želvě: „Jeď dál, starý příteli! Nebuď o tom celý den!“a pokračoval těmito slovy:

“ Ano, chodili jsme do školy v moři, i když tomu Možná nevěříte — „

“ nikdy jsem neřekl, že ne! přerušila Alice.

‚udělal jsi,‘ řekl Mock Turtle.

‚ Drž jazyk za zuby!“přidal Gryphon, než Alice mohla znovu promluvit. Mock Turtle wenton.

„měli jsme nejlepší vzdělání-ve skutečnosti jsme chodili do školy každý den -“

„byl jsem také na denní škole,“ řekla Alice; “ nemusíte být tak hrdí jako všechno.‘

‚ s doplňky?“zeptal se Mock Turtle trochu úzkostlivě.

„ano,“ řekla Alice, “ naučili jsme se francouzsky a hudbu.‘

‚ a mytí?“řekl Mock Turtle.

‚ rozhodně ne!“řekla Alice rozhořčeně.

‚ Ah! pak ta vaše nebyla opravdu dobrá škola, “ řekl Mock Turtle tónem velké úlevy. „Nowat ours they had at the end of the bill,“ French, music, and washing-extra.““

„nemohla jsi to moc chtít,“ řekla Alice; “ žijící na dně moře.‘

‚ nemohl jsem si dovolit se to naučit.“řekl Mock Turtle s povzdechem. Chodil jsem jen na pravidelný kurz.‘

‚ Co to bylo? ptala se Alice.

‚Navíjení a Svíjení, samozřejmě, pro začátek,‘ Mock Želva odpověděl, ‚a pak na různé větve počítání — Ambice, Rozptýlení, Uglification, a Výsměch.“

„nikdy jsem neslyšel o „ošklivosti“, Alice se odvážila říct. ‚Co je to?‘

Gryphon překvapeně zvedl obě tlapky. ‚Co! Nikdy jsem neslyšel o uglifying! zvolalo to. Víš, co je zkrášlit?“

„ano,“ řekla Alice pochybně: „to znamená-udělat – cokoli-hezčí.‘

‚No, pak,‘ Gryphon pokračoval, pokud nevíte, co se zohyzdit, jste hlupák.‘

Alice se necítil doporučuje klást žádné další otázky o tom, a tak se obrátila na MockTurtle, a řekl: ‚Co ještě se můžete naučit?‘

‚No, tam bylo Tajemství,‘ Mock Turtle odpověděl, počítání z témat na jeho plácnutí,‘ — Mystery, starověký a moderní, s Seaography: pak Drawling — za Drawling-master byl anold conger-úhoř, že chodíval jednou týdně: učil nás Drawling, Strečink, a Mdloby inCoils.‘

‚ jaké to bylo?“řekla Alice.

„No, nemůžu vám to ukázat sám,“ Falešná Želva řekla: „jsem příliš ztuhlý. A Gryphon se to nikdy nenaučil.“

„neměl jsem čas,“ řekl Gryphon: „šel jsem však na klasiku. Byl to starý krab.“

„nikdy jsem k němu nešel,“ řekl Mock Turtle s povzdechem: „učil se smíchem a smutkem, říkali.“

„tak to udělal, tak to udělal,“ řekl Gryfon a povzdechl si na svém tahu; a obě stvoření skryla tváře své v tlapách.

‚a kolik hodin denně jste dělali lekce?“řekla Alice, ve spěchu změnit téma.

‚deset hodin první den,‘ řekl Mock Turtle: ‚devět další, a tak dále.‘

‚ jaký kuriózní plán! zvolala Alice.

„proto se jim říká lekce,“ poznamenal Gryphon: „protože se ze dne na den zmenšují.

to byl pro Alici docela nový nápad a trochu si to promyslela, než se vydala na další cestu. Jedenáctý den tedy musel být svátek?“

„samozřejmě, že to bylo,“ řekl Mock Turtle.

‚a jak se vám povedlo dvanácté? Alice netrpělivě pokračovala.

‚to je dost o lekcích,‘ přerušil Gryphon velmi rozhodným tónem: ‚řekni jí něco o hrách teď.‘