TAMID (Heb. תָּמִיד), devátý nebo desátý traktát řádu kodašim v Mišně a Babylonském Talmudu. Tamid je zkrácená forma pro olat tamid („denní spálený-nabídka“) a odkazuje na denně (ráno a večer) oběti, jak je uvedeno v knize Exodus 29:38-42 a Čísla 28:1-8 (cf. II Kings 16: 15; Ezek. 46: 13-15; Neh. 10: 34, a II. 13:11). Tento traktát se těmito oběťmi ve skutečnosti netýká; to dává popis hodinách práce v Chrámu, od okamžiku, kdy kněží nastavit o své práci brzy ráno, dokud po tamid oběť byla organizována později v dopoledních hodinách. Trochu kontroverze je zde zaznamenány v Mišně, znamení rané redakce, pravděpodobně těsně před nebo brzy po zničení Chrámu. V aktuální vydání Mišně a Talmudu, Tamid má sedm kapitol, ale původně to vypadá, že měl jen šest, současný sedmý je zahrnuta v šestém, a to vysvětluje svůj postoj po Keritot a Mě’ilah, které mají rovněž šest kapitol každý.

Kapitola 1 pojednává o kněžské noc hodinky a přípravky pro ranní oběť, zejména vyklizení popela z předchozího dne nabídkách od oltáře. Kapitola 2 se zabývá především položením nového ohně na oltář. Kapitola 3 se zabývá odléváním šarží, aby se určilo, kteří kněží musí vykonávat různé obětní povinnosti. Kapitola 4 podrobně popisuje, jak bylo jehněčí poraženo a připraveno na oběť. Kapitola 5 uvádí, že recitálu modlitby * Šema v chrámu předcházelo požehnání a následovaly tři další, včetně biblického kněžského požehnání. Kapitola 6 zachází s nabídkou kadidla. Kapitola 7 první zmínky veleknězova vstupu, jeho vyčerpanost a doprovodné obřady, a způsob, ve kterém nejvyšší kněz a společné kněží podávat kněžské požehnání. Následuje dlouhý odstavec, který podrobně uvádí zvláštní ceremoniál, kdy se velekněz sám účastnil obětní služby. Na konci kapitoly je věta, „toto je řád Tamida…“, který podle všeho uzavírá traktát. Dosud, v současných vydáních, existuje další pasáž uvádějící seznam žalmů zpívaných levity v různé dny v týdnu. Mishnah Tamid je to *Simeon z Mizpy, jak je stanoveno Talmudem (Yoma 14b). Mishnah Yoma 2: 3-4 pochází z Tamida a srovnání mezi nimi naznačuje, že text v Tamidu je pozdější kompilací. Mishnah Tamid má zřetelný hebrejský styl obsahující výrazy, které se jinde v Mishnah nenacházejí. Tamid byl přeložen do angličtiny M. Simonem v edici Soncino (1948).