Rishi
ve Vedách slovo označuje inspirovaného básníka védských hymnů. Ṛṣi odkazuje zejména na autory hymnů Rigvedy. Některé z prvních seznamů Rishi se nacházejí v jaiminiya Brahmana verši 2.218 a Brihadaranyaka Upanishad verši 2.2.4.
Post-védská tradice považuje Riši za „mudrce“ nebo svaté, tvořící zvláštní třídu božských lidských bytostí v raném mýtickém systému, na rozdíl od asurů, devů a smrtelných lidí. Swami Vivekananda popsal „Rishi“ s jako Mantra-drashtas nebo „vidoucí myšlení“. Řekl— „pravda přišel k Mudrci Indie — Mantra-drashtâs, věštci myšlení — a přijdou všichni Rsiové v budoucnu, a ne mluvčí, ne do knihy-přežvýkavci, ne vědci, ne filologů, ale vidoucí myšlení.“
pozoruhodné ženské rishikas, který se podílel na složení Védských písem jsou:Ṛg Veda uvádí Romasha, Lopamudra, Apala, Kadru, Visvavara, Ghosha, Juhu, Vagambhrini, Paulomi, Yami, Indrani, Sávitrí a Devayani.Sama Veda přidává Nodha, Akrishtabhasha, Sikatanivavari a Gaupayana.
V Mahabharatě 12 je naproti tomu post-védský seznam Marīci, Atri, Angiras, Pulaha, Kratu, Pulastya a Vashista. Seznam Mahābhārata výslovně odkazuje na saptarshis první manvantary a ne na seznam současné manvantary. Každý manvantara měl jedinečnou sadu saptarshi. V Harivamsha 417ff jsou vyjmenována jména Rishis každého manvantary.
kromě Saptarṣi existují i jiné klasifikace mudrců. V sestupném pořadí priorit jsou Brahmarshi, Maharshi, Rajarshi. Devarṣi, Paramrṣi, Shrutarṣi a Kāndarṣi se přidávají v Manusmriti iv-94 a xi-236 a ve dvou kālidasových dramatech.
Chaturvarga-Chintāmani z Hemādri staví „riṣi“ na sedmé místo v osminásobné divizi Brāhmanas. Amarakosha (slavný synonymum Sanskrtského slovníku sestaveného Amarasimha) uvádí sedm typů riṣis : Shrutarshi, Kandarshi, Paramarshi, Maharshi, Rajarshi, Brahmarsi a Devarsi. Amarakoša přísně odlišuje Rišiho od ostatních druhů mudrců, jako jsou Sanjasi, bhikṣu, parivrajaka, tapasvi, muni, Brahmachari, yati atd.